Strašilka australská (PSG 009 - Extatosoma tiaratum)

Tento druh strašilky se vyskytuje v Austrálii a na Nové Guinei, kde obývá suché lesy. Dožívá se 1 až 3 roky. Strašilka australská má hnědou až světle zelenou barvu. Dospělá strašilka měří až 15 cm, pokud jde o samičku. Sameček je menší a absolutně odlišný. Jakmile strašilka dospěje, narostou jí křidýlka. (Nejsou to skutečná křídla, spíše kožovité výrustky). Sameček má mnohem větší křidýlka než samička. Dokonce s nimi dokáže létat, sice trochu těžkopádně, přesto dobře.

Potrava: listy ostružiníku, maliníku, růže, dubu, buku, hlohu, břízy, jabloně, lísky, jahodníku. V zimě chovateli nezbývá nic jiného, než v lese najít druh ostružiny, který v zimě neztrácí listy. V nouzi by měli postačit i suché listy dubu, které se i přes zimu drží na větvičkách.

Teplota: pokojová

Ubikace: vysoká alespoň 40 cm, na dno lignocel, nebo čistou rašelinu (materiál, který dobře drží vodu). Další podmínkou úspěšného chovu je dostatečné větrání! Část boční a vrchní stěny by měly být z jemného pletiva (ideální tak jedna třetina). Zamezíme tak výskytu plísní a roztočů. Pokud je máte ve vysokém boxu, tak ve víku vyříznout velký otvor, v podstatě nechat rámeček a vyplnit záclonou nebo sítí proti hmyzu.

Rozmnožování: partenogeneticky, vajíčka můžeme nechat v ubikaci a rosit, nebo opatrně posbírat a dát inkubovat (jsou větší než od Lamponius). Líhnutí bývá zhruba za 6-9 měsíců.

U těchto strašilek je někdy problém s rozkrmením čerstvě vylíhlých nymf, v takovém případě zubaté či zaschlé okraje listů sestřihneme a k nymfám přidáme starší, již rozkrmené (nemusí být ani stejného druhu).